- δυσμή
- δυσμή, ἡ, (δύω)A = δύσις, setting, mostly in pl.,
ἀελίου δ. S.OC1245
, cf. A.Fr.69, Hp.Epid.7.5, Pl.Phd.61e; ἐπὶ δυσμῇσιν ἐών at the point of setting, Hdt.3.104;περὶ ἡλίου δυσμάς Lys.1.39
;ἥλιος ἦν ἤδη περὶ δυσμάς Hell.Oxy.15.5
: metaph.,τὸ γῆρας δυσμαὶ βίου Arist.Po.1457b25
, cf. D.H.4.79, Ph.1.678, S.E.M.9.90, Diog.Oen.2, etc.II the quarter of sunset, west,ἀπὸ ἑσπέρης τε καὶ [ἡλίου] δυσμέων Hdt.2.31
;πρὸς ἡλίου δυσμέων Id.7.115
, cf. 2.33;πρὸς δυσμαῖς A.Pers.232
; opp. ἀνατολαί, BGU1049.8 (iv A. D.):—also [full] δυθμή, Call.Cer.10 (pl.), Fr.539 (sg.).
Greek-English dictionary (Αγγλικά Ελληνικά-λεξικό). 2014.